Nejznámější psané texty o Ajurvédě

Charaka Samhita

Charaka Samhita je považována za jeden z nejstarších a nejdůležitějších starověkých spisů o ajurvédě. Předpokládá se, že se objevily asi 400-200 před naším letopočtem. Jeho styl je poezie. Bylo známo, že poezie slouží jako paměťová pomůcka. Charaka obsahuje více než 8 400 veršů, které si často pamatují také moderní studenti Ájurvédy.

Představuje většinu teoretických staveb ájurvédy a zaměřuje se na odvětví ájurvédy zvané kayachikitsa (interní medicína). Jedná se převážně o teorii vnitřního ohně – trávení – nebo o moderní medicínu. Charaka nikdy nerozebírá podtypy pitty a kaphy.

Sushruta Samhita

Sushruta Samhita představuje oblast ájurvédské chirurgie (Shalya). Toto odvětví medicíny vzniklo z části z naléhavých potíží při řešení dopadů války. O této práci se také říká, že jde o redakci ústního materiálu předávaného slovně z generace na generaci. Předpokládá se, že vzniklo přibližně ve stejném časovém období jako Charaka Samhita, jeho styl jak próza i poezie. Je to první práce, která zmiňuje pittu. S důrazem na pittu, chirurgii a krev předsatvují tyto spisy transformační hodnotu života.

Ashtanga Hridayam a Ashtanga Sangraha

Ashtanga Sangraha a Ashtanga Hridayam jsou dílem jedné osoby a je zde poprvé uvedena a popsána dóša kapha, která doplňuje soustavu tří dóš vata, pitta a kapha.